Pokud se chystáte do Albánie, tak Vás to určitě už napadlo - jak se tam domluvím?

Je to jedna z častých otázek, kterou od Vás dostáváme.

Samozřejmě bych mohl odpovědět jednou větou, ale nedá mi to, abych odpověď trochu nezaobalil do albánského historického kontextu, je totiž hodně zajímavý.

Historické okénko

Albánie byla v druhé polovině 20. století velmi uzavřená země. Po druhé světové válce se nejprve rozešla ve zlém se sousední Jugoslávií, následně nedopadl ani vztah se Sovětským svazem a do třetice se rozpadl i vztah s komunistickou Čínou.

Z této izolace pramení i neznalost jazyků. Starší generace dost často mluví pouze albánsky. Bohužel třeba v horách na tom není o moc lépe ani mladší generace, u moře, ve větších městech a v Tiraně je to samozřejmě lepší.

Takže po krátkém historickém okénku přichází odpověď :-).

Hory a trochu dále o civilizace

V horách a dále od civilizace se bohužel často setkáte pouze s albánštinou. Ale nezoufejte, pokud se naučíte frázi “a kuptoni anglisht?” = mluvíte anglicky? Tak máte částečně vyhráno. Albánci většinou zareagují tak, že zavolají mobilem někomu, kdo anglicky umí a ten Vám bude tlumočit. Ověřeno v desítkách případů, funguje to celkem slušně!

U moře, ve větších městech a samozřejmě v Tiraně se domluvíte:

  • anglicky. Alespoň základní angličtinu můžete čekat ve větších hotelech. Pokud se budete ubytovávat v soukromí, tak se může stát, že paní/pan domácí nebudou mluvit anglicky. Ale většinou mají stejný postup jako výše - prostě někomu zavolají
  • italsky. To je dáno více důvody. Za prvé - hodně Albánců odešlo po pádu režimu pracovat do Itálie. Za druhé - za doby komunismu bylo možné chytat italskou televizi, kterou Albánci dle svých slov doslova hltali. Vedle státní televize severokorejského střihu pro ně byla italská televize něco naprosto skvělého. Takže i starší generace občas umí italsky. Třetím důvodem je to, že italští turisté patří mezi nejpočetnější návštěvníky Albánie. Logicky tak řada albánců pochytila právě italštinu hned po angličtině.

Každopádně - nenechte se odradit jazykovou bariérou, jak jsem popisoval výše - kde je vůle, tam je cesta a skoro každý Albánec má kamaráda, který umí anglicky a neváhá mu zavolat.

Já jsem takhle mluvil po telefonu asi s padesáti různými tlumočníky, nejčastěji to byly učitelky v Tiraně, kamarád pracující v Anglii, případně v Německu.

Ale asi nejzajímavější tlumočnicí mi byla šéfka odboru dopravní policie z Tirany! Pojí se k tomu docela zábavný příběh, ale to zase jindy.