Trip do Itálie
Kosmetika od Bees & Trees měla být náš první produkt na LiveAlbania, takže jsme byli trochu nedočkaví. Když konečně přišla informace, že kosmetika je připravená, tak jsme se rozhodli nečekat na přepravu a zajet pro kosmetiku osobně.
Rozkaz zněl jasně - bez kosmetiky se nevracet! Jenže kosmetiky mělo být 53 krabic o rozměrech 40 x 33 x 23 centimetrů, což jsou čísla, která mě dodnes budí ze spaní.
Na naše auto to vypadalo trochu moc :-).
Ale kdo jsem já, abych se hádal s manželkou, to se radši poperu s hmotou.
Vzal jsem do ruky metr, papír a tužku a jal se rozdělit naše auto na 4 nestejně velké části - první bylo sedadlo spolujezdce a prostor před ním. Kufr se sklopenými sedačkami tvořil zbývající 3 části, protože není stejně široký a tady šlo opravdu o každý centimetr.
Spočítal jsem to a vyšlo mi, že by se mělo vejít 55 krabic! Tedy za předpokladu, že Italové změřili krabice přesně na milimetr.
S lehce staženým žaludkem nervozitou jsem se rozhodl Italům uvěřit a v neděli kolem oběda vyrazil na 1.000 kilometrů dlouhou cestu do Cosmodermy. Přespal jsem kousek od jejich továrny a hned ráno v 8:30 zvonil na zvonek.
Asi po 15 minutách čekání přišla Italka, která nemluvila anglicky. Ale řekla mi, že někoho sežene. Přišla druhá Italka, která sice také nemluvila anglicky, ale aspoň ji zajímalo, proč jsem je v tuto časnou hodinu navštívil. Po několika minutách vysvětlování pochopila, že si jdu pro zboží a zavolala skladníka.
Skladník právě dopíjel capuccino pokuřoval druhou cigaretu, takže byl samozřejmě moc rád, že mě vidí.
Nicméně rozvážně dopil a odvedl mě k vratům skladu, kde již čekalo mých 53 krabic. Podíval se na moje auto, pak na krabice, zpátky na auto a nakonec na mě. Něco mi vysvětloval a já pochopil, že mému plánu nevěří ani náhodou.
Na moje vysvětlování, že mám plánek se zatvářil znechuceně jak barista když si objednáte piccolo a s pokrčením ramen odešel.
No přiznám se, nebylo mi veselo. Ale pustil jsem se do toho.
První dobrá zpráva přišla hned v první sekci, kam se vešlo o jednu krabici víc, než bylo plánováno. 1:0 pro mě. V druhé části, na kterou jsem sázel nejvíce, přišla drobná prohra, protože zakřivení střechy bylo větší než se mi zdálo a dvě krabice se tam nevešly. 1:2 proti mě. Pak jsem ale zabojoval, vrátil se do sekce jedna a narval tam ještě o krabici víc.
2:2, poločas. To už i skladník vytušil, že se schyluje k dramatu, udělal si další kafe a načal krabičku cigaret…
Začal jsem improvizovat a změnil jsem tak pečlivě připravované schéma ve třetí sekci - bingo! 4:2 pro mě! Závěr už byl plně v mojí režii a ve finále bych odvezl i 56 krabic.
Ital znechuceně zamáčkl cigaretu, drama se nekonalo.
S autem po střechu narvaným kosmetikou jsem se rozvážně vydal na zpáteční cestu. Pondělní provoz byl překvapivě plynulý a po 9ti hodinách jsem byl v Brně.
Rozkaz był splněn a kosmetika postupně mohla zaplavit náš sklad.
Vladimír
